Odpovídáte nebo reagujete?

Učím se proto při své přirozené rychlosti na chvíli zastavit, neodpovídat hned, zklidnit emoci a zapojit jak srdce, tak hlavu. 

Dobré rozhodnutí většinou nevzniká ve spěchu – potřebuje chvíli prostoru. A možná právě to je jedna z klíčových dovedností lídra: nereagovat automaticky, ale vědomě odpovídat.

Když mi přijde nepříjemný e-mail nebo mě někdo postaví před nečekanou situaci, moje první reakce bývá velmi rychlá. Mám chuť okamžitě odpovědět. Vysvětlit. Obhájit svůj pohled. Vyřešit problém.

Všímám si, že to tak má hodně výkonových lidí. Jenže čím déle pracuji s majiteli firem a CEO, tím více si uvědomuji, že ta první reakce bývá jen zřídka tou nejlepší.

A tak sebe i je učím něco, co pro nás není úplně přirozené.

Na chvíli se zastavit. Neodpovědět hned. Nechat odeznít první emoci nebo pohnutek.

A teprve potom hledat odpověď.

Není to pasivita. Ani nerozhodnost. Je to disciplína.

A myslím, že právě v této disciplíně se rodí dobrý leadership.

Mezi podnětem a odpovědí existuje prostor

Jednu z nejkrásnějších vět o lidském rozhodování napsal rakouský neurolog a psychiatr Viktor Frankl:

"Mezi podnětem a odpovědí existuje prostor. V tomto prostoru spočívá naše svoboda a možnost zvolit si svou odpověď. A v této odpovědi leží náš růst i naše svoboda."

Právě ten prostor o nás hodně říká. Někdy trvá jen několik vteřin. Jindy několik hodin. Někdy jednu noc.

Právě v něm se často rozhoduje o kvalitě našich vztahů, našich rozhodnutí i naší firemní kultury.

Proč reagujeme tak rychle?

Naše mysl je úžasně efektivní.

Psycholog Daniel Kahneman, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, ve své knize Myšlení, rychlé a pomalé popisuje dva systémy, kterými přemýšlíme.

První systém je rychlý, intuitivní a automatický.

Druhý je pomalejší, vědomější a vyžaduje více energie.

Ten první potřebujeme každý den. Díky němu nemusíme přemýšlet nad každým krokem nebo nad tím, jak řídit auto.

Jenže stejný systém přebírá řízení i ve chvílích, kdy nejde o přežití, ale o vztahy.

• Když někdo zpochybní naše rozhodnutí.

• Když zaměstnanec udělá chybu.

• Když dostaneme nepříjemnou zpětnou vazbu.

• Nebo když máme pocit, že nás někdo nerespektuje.

V tu chvíli často nereagujeme na skutečnost.

Reagujeme na to, jak si ji náš mozek vyložil.

Emoce nejsou problém. Automatismus ano.

Dlouho jsem si myslela, že dobrý lídr by měl umět emoce potlačit. Dnes si to nemyslím.

Emoce jsou důležitou součástí rozhodování. Upozorňují nás, že se děje něco významného.

Problém nastává ve chvíli, kdy necháme emoci rozhodnout za nás.

Výzkumy z oblasti neurověd ukazují, že když dokážeme emoci nejprve pojmenovat a krátce regulovat, více se zapojují oblasti prefrontální kůry, které souvisejí se sebekontrolou, plánováním a uváženým rozhodováním. Současně se snižuje vliv okamžité emoční reakce, která nás může vést k impulzivnímu jednání.

Jinými slovy… Krátká pauza není ztracený čas.

Je to investice do lepšího rozhodnutí.

Leadership není o tom mít odpověď na všechno

Čím déle pracuji s lídry, tím méně obdivuji rychlé odpovědi. A tím více obdivuji lidi, kteří dokážou říct:

"Potřebuji si to promyslet."

Říct s o čas není to slabost. Naopak. Vyžaduje to odvahu odolat tlaku mít okamžitě jasno.

Ve světě, který nás učí reagovat během několika sekund, je schopnost vytvořit si prostor pro přemýšlení téměř revoluční.

Firemní kultura nevzniká na workshopu

Když mluvím s firmami o firemní kultuře, často se bavíme o hodnotách. Jenže hodnoty nejsou to, co máme napsané na webu. Hodnoty jsou to, co lidé zažívají každý den. 

Firemní kultura vzniká ve stovkách drobných okamžiků.

• Když vedoucí reaguje na chybu.

• Když někdo přijde s odlišným názorem.

• Když se něco nepovede.

• Když přijde konflikt.

Právě tehdy lidé pozorují svého lídra. Dívají se, jak se jejich vedoucí zachová pod tlakem.

Jestli hledá viníka nebo řešení.

Jestli druhého poníží nebo mu pomůže vyrůst.

Jestli reaguje nebo odpovídá.

Možná právě tady začíná leadership

Často říkám, že leadership není především o tom, jak vedeme druhé. Začíná tím, jak vedeme sami sebe.

Jak zacházíme se svými emocemi.

Jak pracujeme se svým egem.

Jaká rozhodnutí děláme ve chvílích, kdy jsme pod tlakem.

Možná právě proto není největší dovedností lídra umět rychle odpovědět. Tou největší je vytvořit si prostor, ve kterém se z automatické reakce může stát vědomá odpověď.

A třeba právě v tomto prostoru nevznikají jen lepší rozhodnutí, ale vznikají lepší vztahy.

Silnější důvěra. Zdravější firemní kultura. A nakonec i lepší lídři.

Zdroje

• Kahneman, D. (2011). Myšlení, rychlé a pomalé (Thinking, Fast and Slow).

• Frankl, V. E. (1946). A přesto říci životu ano (Man's Search for Meaning).

• Ochsner, K. N., & Gross, J. J. (2014). The cognitive control of emotion. Trends in Cognitive Sciences – přehled výzkumů o regulaci emocí a roli prefrontální kůry při rozhodování.

💫 Skvělý lídr může být každý.
Má to jeden háček. Musí chtít na sobě pracovat. Jestli i vy chcete posunout leadership, firemní kulturu a týmovou spolupráci u vás ve firmě, dejte mi vědět.
A pokud chcete mít kolem sebe lidi, kteří tak jako vy vedou firmy, přijďte do Mastermind pro lídry. Ráda vám pošlu pozvánku.

Autorka: Simona Bodláková, zakladatelka Mastermind pro lídry

Youtube kanál: www.youtube.com/@lidriakmeny