Je to opravdu tak důležité?

Jednou jsem se v práci rozčilovala kvůli jedné zapeklité situaci.

Kamarádka se na mě podívala a zeptala se:

"Jak je to důležité z pohledu věčnosti?"

V tu chvíli se mi úplně rozsypaly všechny kostičky. Ona se jen smála, protože přesně věděla, o čem mluví.

Z pohledu věčnosti to byla naprostá maličkost. Od té doby si tu otázku občas znovu připomenu.

Věčnost je daleko, a tak si někdy třeba představím, že je mi 80 let. Sedím na zápraží a dívám se na své mladší já.

Jak se rozčiluje. Jak to všechno prožívá. Jak bere některé věci strašně vážně.

A pak si říkám, co by mi ta osmdesátiletá Simona asi řekla.

A najednou v tom nejsem tak zabořená. Už to nejsem jen já a moje emoce, ale přichází i moje moudřejší část.

Ta mi dává možnost podívat se na všechno s větším nadhledem.

A většinou pak najdu mnohem lepší řešení, než když jsem v tom byla úplně chycená.

Jak důležité bylo to, kvůli čemu jste se rozčilovali naposledy
z pohledu věčnosti?

autorka: Simona Bodláková